Dokazování dožádaným soudem na základě žádosti předané přímo dožadujícím soudem

1. z metod upravených v nařízení Rady Evropské unie (ES) č. 1206/2001

Jak bylo zmíněno v úvodním článku ohledně provádění důkazů v rámci členských států EU, s výjimkou Dánska, nařízení Rady Evropské unie č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech (dále jen „nařízení“) upravuje dvě metody dokazování – dokazování dožádaným soudem na základě žádosti předané přímo dožadujícím soudem a přímé dokazování dožadujícím soudem. Princip první ze jmenovaných metod spočívá v tom, že soud jednoho členského státu požádá soud jiného členského státu o provedení důkazu, který potřebuje v soudním řízení (již zahájeném nebo jehož zahájení je plánováno).

Za účelem zajištění co nejvyšší srozumitelnosti a právní určitosti musí být žádosti, sdělení, potvrzení a jiný styk mezi příslušnými soudy prováděn pomocí formulářů, které jsou přílohou nařízení. Těchto formulářů je deset, pro výše zmíněnou metodu dokazování přichází v úvahu použití osmi z nich:
A – Žádost o provedení důkazu;
B – Potvrzení o přijetí žádosti o provedení důkazu;
C – Žádost o doplnění náležitostí pro provedení důkazu;
D – Potvrzení o přijetí záruky nebo zálohy;
E – Sdělení žádosti o zvláštní postupy a/nebo o použití komunikačních technologií;
F – Sdělení dne, hodiny a místa dokazování a podmínky účasti;
G – Oznámení prodlení;
H – Informace o vyřízení žádosti.

Žádost se podává na formuláři A a obsahuje údaje stanovené v čl. 4 nařízení,1 popíše se zde kromě jiného důkaz a způsob jeho provedení, pokud jde o výslech osoby, stanoví se otázky, na které má vyslýchaná osoba odpovídat, pokud jí je třeba poučit, připojí se text zákonných ustanovení a v žádosti se na něj odkáže. Popř. se odkáže na právo odepřít výpověď podle právních předpisů členského státu dožadujícího soudu. Žádost ani listiny k ní přiložené nepodléhají ověřování nebo jiným obdobným formálním náležitostem.2 Podle čl. 6 nařízení se žádosti a nařízení předávají nejrychlejšími možnými prostředky, které dožádaný členský stát připouští. Informace členských států o tom, jakými prostředky přijímají žádosti a sdělení jsou k dispozici na internetových stránkách Evropského soudního atlasu. Technickými prostředky pro příjem žádostí v České republice jsou pošta, fax, elektronická pošta.3 Předání lze uskutečnit jakýmikoliv vhodnými prostředky, pokud přijatý dokument přesně odráží obsah zasílané listiny a pokud jsou všechny údaje čitelné.

Dožádaný soud zašle do 7 dnů od přijetí žádosti dožadujícímu soudu potvrzení o přijetí na formuláři B uvedeném v příloze nařízení, není-li příslušný k vyřízení žádosti, postoupí ji příslušnému soudu k vyřízení a uvědomí o tom dožadující soud.4 Je-li žádost neúplná a nelze-li ji z toho důvodu vyřídit, uvědomí dožádaný soud do 30 dnů od přijetí žádosti dožadující soud a požádá jej o doplnění žádosti, použije k tomu formulář C. Druhým důvodem, proč nelze žádost pro neúplnost vyřídit, je podle čl. 18 odst. 3 nařízení požadování záruky nebo zálohy na provedení znaleckého posudku, v ostatních případech nesmí být záruka nebo záloha podmínkou vyřízení žádosti. O složení zálohy nás dožádaný soud požádá formulářem C uvedeným v příloze nařízení, a to do 30 dnů od přijetí žádosti. Dožádaný soud nejpozději do 10 dnů od přijetí zálohy nebo záruky toto přijetí potvrdí na formuláři D uvedeném v příloze nařízení.

Dožádaný soud vyřídí žádost bez prodlení a nejpozději do 90 dnů od přijetí žádosti nebo od doplnění žádosti po výzvě dožádaného soudu pomocí formuláře C uvedeného v příloze nařízení, nebo od složení záruky či zálohy. Dožádaný soud vyřídí žádost v souladu s právními předpisy svého členského státu, pokud dožadující stát ve formuláři A uvedeném v příloze nařízení, nepožádal o vyřízení žádosti zvláštním postupem podle jeho právních předpisů. Dožádaný soud tento požadavek splní, pokud není neslučitelný s právem jeho členského státu nebo pokud tomu nebrání závažné praktické překážky. Za stejných podmínek dožádaný soud splní i žádost dožadujícího soudu o použití komunikační technologie při dokazování, zejména videokonference a telefonní konference. Pokud dožádaný soud výše zmíněným požadavkům nevyhoví, uvědomí dožadující soud na formuláři E uvedeném v příloze nařízení.5

Podle čl. 10 a 11 nařízení je možné provádění důkazů za přítomnosti a účasti stran nebo jejich zástupců nebo zástupců dožadujícího soudu, jestliže to povolují právní předpisy dožádaného členského státu. Dožadující soud označí výše citované osoby ve své žádosti (formulář A uvedený v příloze nařízení). Dožádaný soud uvědomí na formuláři F uvedeném v příloze nařízení, dožadující soud o čase a místě dokazování, popř. o podmínkách účasti zmíněných osob. 6 „Zástupcem“ se rozumějí soudní úředníci určení dožadujícím soudem podle práva jeho členského státu nebo jiná osoba, např. znalec, určená dožadujícím soudem.7 Je-li to nezbytné. Použije dožádaný soud při vyřizování žádosti o provedení důkazů donucovací opatření, která připouští vnitrostátní právní předpisy jeho státu.8 Podle čl. 14 nařízení nebude žádosti o výslech osoby vyhověno, pokud se odvolává na své právo výpověď odepřít nebo na zákaz výpovědi podle práva členského státu dožádaného soudu, nebo podle práva členského státu dožadujícího soudu, pokud je takové právo uvedeno v žádosti na formuláři A uvedeném v příloze nařízení. Kromě těchto důvodů, může být vyhovění žádosti odmítnuto pouze tehdy, pokud žádost nespadá do působnosti nařízení, k vyřízení žádosti podle právních předpisů členského státu dožádaného soudu nejsou příslušné orgány moci soudní, nebo dožadující soud nevyhoví žádosti o doplnění žádosti do 30 dnů, kdy byl o to požádán, a nakonec pokud záruka nebo záloha, o kterou bylo požádáno, není složena do 60 dnů ode dne, kdy o ni bylo požádáno. Vyhovění žádosti ovšem nesmí být dožádaným soudem odmítnuto, výhradně z důvodu, že podle práva jeho členského státu má soud tohoto členského státu výhradní věcnou příslušnost, pokud jde o předmět sporu, nebo o to, že právo daného členského státu nepřipouští v této věci žalobu. Pokud dojde k odmítnutí žádosti z jednoho důvodu uvedených v čl. 14 odst. 2, dožádaný soud o tom na formuláři H uvedeném v příloze nařízení uvědomí dožadující soud do 60 dnů ode dne přijetí žádosti.

Pokud žádost nelze vyřídit do 90 dnů od přijetí, uvědomí o tom na formuláři G uvedeném v příloze nařízení dožadující soud s uvedením důvodů prodlení a odhadovanou dobou potřebnou k vyřízení žádosti.9 Vyřízení žádosti potvrdí dožádaný soud dožadujícímu soudu na formuláři H uvedeném v příloze nařízení a připojí k němu listiny, kterými dožadující soud žádal o vyřízení žádosti, popř. vrátí doklady, které obdržel od dožadujícího soudu.10 Za vyřízení žádosti nelze požadovat náhradu poplatků a nákladů. Existuje však výjimka týkající se odměn znalců a tlumočníků a nákladů na použití zvláštní formy důkazu či použití komunikačních technologií podle čl. 10 odst. 3 a 4 nařízení, takové náklady pak musí dožadující soud bez prodlení uhradit. Povinnost stran uhradit tyto poplatky nebo náklady se řídí právem členského státu dožadujícího soudu.11

Schematické znázornění této metody dokazování je uvedeno na obr. 1.

Metoda dotazování

Obr. 1. Dokazování dožádaným soudem na základě žádosti předané přímo dožadujícím soudem 12

Mgr. Zuzana Schejbalová
advokátní koncipientka





1 čl. 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech: „Žádosti se podávají na formuláři A, popřípadě formuláři I uvedených v příloze. Obsahují tyto údaje: a)dožadující, popřípadě dožádaný soud, b) jména a adresy stran a popřípadě jejich zástupců, c) povahu a předmět případu a krátké shrnutí skutečností, d) popis dokazování, jež má být provedeno, e) pokud je žádáno o výslech osoby: jméno(a) a adresa(y) osoby (osob), která(é) má (mají) být vyslechnuta(y), otázky, jež mají být položeny vyslýchané osobě (osobám), nebo skutečnosti, ohledně kterých má (mají) být vyslechnuta (vyslechnuty), popřípadě odkaz na právo odepřít výpověď podle právních předpisů členského státu dožadujícího soudu, jakékoliv požadavky, aby byl výslech proveden pod přísahou nebo místopřísežným prohlášením nahrazujícím přísahu, a jakákoliv zvláštní forma, která má být použita, popřípadě jakékoliv další údaje, které dožadující soud považuje za nezbytné; f) pokud se žádá o jinou formu dokazování, listiny nebo jiné předměty, které mají být ohledány, g) popřípadě žádost podle čl. 10 odst. 3 a 4 a článků 11 a 12 a údaje nezbytné pro její použití.“
2 Srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 4, odst. 2
3 EVROPSKÁ KOMISE. Evropský soudní atlas: Sdělení členských států [online]. [cit.2009-04-01]. Dostupné z:<http://ec.europa.eu/justice_home/judicialatlascivil/html/te_otherinfo_cz_c s.htm>
4 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 7
5 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 10
6 srov. Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 30. dubna 2004, č. j. 56/2004-MO-J, kterou se upravuje postup justičních orgánů ve styku s cizinou ve věcech občanskoprávních a obchodněprávních, § 33, odst. 8
7 ÚTVARY EVROPSKÉ KOMISE. Praktický průvodce pro používání nařízení o dokazování [online]. [cit.2009-04-01]. Dostupné z : <ec.europa.eu/civiljustice/evidence/evidence_ec_guide_cs.pdf>
8 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 13
9 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 15
10 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 16
11 srov. Nařízení Rady (ES) č. 1206/2001 o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanských nebo obchodních věcech, čl. 18
12 ÚTVARY EVROPSKÉ KOMISE. Praktický průvodce pro používání nařízení o dokazování [online]. [cit.2009-04-01]. Dostupné z : <ec.europa.eu/civiljustice/evidence/evidence_ec_guide_cs.pdf>


Barbora Honzíková

> Detail
Jana Kubištová

> Detail
Jaroslav Jankrle

> Detail