Právní ochrana databází

5. část - technické prostředky ochrany autorských práv

S rozvojem moderních digitálních technologií dochází nejen k zjednodušení šíření a rozmnožování autorských děl (a to často nezákonného), ale zároveň ke vzniku technologických prostředků ochrany a tedy možnosti, jak toto šíření a rozmnožování kontrolovat.  To vedlo k myšlence vytvořit vedle právní ochrany předmětů autorského práva také ochranu technickou, která by existovala paralelně vedle ochrany právní, a spolu by vytvářeli preventivní funkci ochrany těchto předmětů autorského práva. Technologie tak mají za cíl usnadňovat prosazování práv jinak garantovaných právem autorským.

Kdybychom vycházeli z myšlenky, že technické prostředky ochrany jako takové jsou z principu dokonalé a nepřekonatelné, nemusela by se jim poskytnout již žádná další ochrana a s přehledem by vedle právní ochrany plnily svou funkci. Jenomže i sebedokonalejší technický prostředek může být překonán, a tak je třeba poskytnout právní ochranu i těmto technickým prostředkům, a to nejen proti jejich prolamování, ale i proti určitým přípravným jednáním, zejména šíření prostředků sloužících k obcházení.  Všechny tyto zakázané prostředky je však potřeba definovat velmi opatrně, neboť příliš široká definice by způsobila i zákaz prostředků, které mají i jiný účel než ohrožování autorského práva.

Autorské právo však upravuje i určité výjimky, tedy jednání sice autorem nepovolená, ale přesto legální, ku příkladu právo na rozmnožování pro soukromou potřebu, právo na citace atd. A tady se již dostáváme k největšímu problému technické ochrany autorských práv, skutečnosti, že technické prostředky jsou tzv. slepé a jejich využití nutně vede k tomu, že autor vlastně omezí i legální jednání, plynoucí z těchto výjimek. Je celkem logické, že takovéto prostředky neumí tyto výjimky reflektovat a zároveň udržet vysoký standard své účinnosti. Stanovení právního vztahu výjimek a omezení autorského práva k technickým opatřením tak představuje největší problém v oblasti technických prostředků ochrany autorských práv.

Technická ochrana se také označuje jako tzv. Digital Rights Management (DRM), kdy obecně můžeme hovořit o technických prostředcích v nejširším slova smyslu. Nejzákladnější dělení technické ochrany je pak dělení na:

1.) Prostředky sloužící ke kontrole přístupu k dílu, tedy umožňující držiteli práv rozhodnout se, kdy a za jakých podmínek získá uživatel k dílu přístup. Tento může být omezen s ohledem na čas, lhůtu nebo místo (dílo bude tedy přístupné jen v určitý okamžik, po určitou lhůtu nebo jenom v určitém místě), dále s ohledem na vnímající osoby, kdy přístup je umožněn jenom držiteli přístupového hesla, které získá například za poplatek. Omezení může být provedeno také s ohledem na množství, ku příkladu omezená četnost poslechu dané skladby, dále s ohledem na přístroj, prostřednictvím kterého lze dílo vnímat (jenom určitý druh přístrojů), nebo s ohledem na kvalitu vnímání díla, kdy je možno omezit bitrate skladby anebo též nemožnost poslechu skladby v režimu stereo, ale jen mono.

2.) Prostředky, které slouží k omezení užití díla v autorskoprávním smyslu, kdy užití díla může být omezeno kvantitativně (je tedy možno vytvořit jenom určité množství rozmnoženin), prostorově, s ohledem na určitý přístroj, který lze k užití díla použít, tj. že nelze vytvořit kopii díla na určitý typ nosiče, atd.

Až doposud jedinou autorovou možností jak zabránit neoprávněnému užití díla byla tedy možnost dílo vůbec nedat veřejnosti k dispozici, tzn. nezveřejnit jej. Prostřednictvím technických opatření k ochraně díla však může autor kontrolovat přístup k dílu i po jeho zveřejnění. Již bylo uvedeno, že technické prostředky nemohou být dokonalé a neprolomitelné a je tedy na místě poskytnout právní ochranu i těmto technickým prostředkům ochrany. Dle některých autorů to může vést až ke vzniku určitého nového majetkového práva autorského, tzv. práva na přístup k dílu, tedy práva povolit nebo zakázat uživateli vnímání díla.[1] Dále tvrdí, že v blízké budoucnosti nás čeká odstranění trvalých kopií, které budou nahrazeny dočasnými. Existence trvalých rozmnoženin stejně vedla jen k využívání a vnímání „ad hoc“, a proto bude do budoucna spravedlivější, když si v případě zájmu člověk objedná skladbu nebo skladby prostřednictvím kapesního počítače s wifi připojením na internet tzv. on demand (po zaplacení a získání přístupu dochází k vytvoření rozmnoženiny díla v rámci paměti RAM počítače, nejde tedy o trvalou kopii na HDD počítače). Od počtu poslechů skladby by se pak odvíjel i poplatek, čímž by se dělba nákladů stala spravedlivější, protože dnes za CD platí všichni stejně, bez ohledu na fakt, zda si ho poslechnou pouze jednou nebo třeba milionkrát. Optimální do budoucna se však jeví spíše řešení, kdy bude věcí dohody mezi autorem a uživatelem, zda se dohodnou na trvalé rozmnoženině opravňující k časově a kvantitativně neomezenému vnímání díla, jak je to dnes obvyklé, nebo se dohodnou pouze na omezeném vnímání díla prostřednictvím uváděné technologie „on demand“, přičemž bude samozřejmě existovat rozdíl v cenách za tyto služby.

Prvním instrumentem v mezinárodní oblasti obsahujícím úpravu právní ochrany technických prostředků je smlouva Mezinárodní organizace duševního vlastnictví o právu autorském (WCT). Pod vlivem zejména afrických států se však neprosadil původní návrh této smlouvy a byla definována mnohem užší ochrana. Přijatý text článku 11 této smlouvy („Závazky týkající se technických prostředků“) zní následovně:

„Smluvní strany stanoví přiměřenou právní ochranu a účinná právní opatření proti obcházení technických prostředků, jež používají autoři v souvislosti s výkonem svých práv podle této Smlouvy nebo podle Bernské úmluvy, a která omezují nakládání s jejich díly, k nimž příslušní autoři nedali souhlas, nebo která nejsou dovolena zákonem.“

V textu se tedy již neobjevuje zákaz přípravných jednání k obcházení, ale ukládá se smluvním státům pouze zajistit „přiměřenou právní ochranu a účinná právní opatření“. Formulace je tedy velmi obecná a je na úvaze každého státu, co se rozumí pod pojmem „přiměřená právní ochrana“.

Z článku 11 WCT ani neplyne povinnost národních zákonodárců upravit ochranu technických opatření tak, aby byla zachována omezení a výjimky z autorských práv. To samozřejmě neznamená, že by národní zákonodárce mohl takovouto úpravu připustit. Národní i mezinárodní právo obsahuje množství ustanovení a zásad, ze kterých plyne povinnost upravit autorské právo tak, aby byly dostatečně chráněny i zájmy společnosti, které jsou chráněny právě uvedenými výjimkami a omezeními autorského práva.

Nicméně, lze konstatovat, že cílem smlouvy v oblasti této ochrany není rozšíření autorských práv, ale zajištění dostatečné ochrany práv stávajících.

Vzhledem k tomu, že členem WCT jsou i ES, existuje i zde povinnost dodržovat její ustanovení. Rozhodujícím se stal článek 6 Směrnice 2001/29/ES Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv souvisejících ze dne 22.5.2001 (tzv. informační směrnice). Celkem jednoznačně se zde projevuje fakt, že evropský zákonodárce byl nespokojen s konečným textem článku 11 WCT a ve směrnici se spíše přiblížil textu původního návrhu WCT, zejména v oblasti ochrany technických opatření.

Informační směrnice zakazuje určité prostředky sloužící k obcházení, kterými mohou být zařízení, výrobky, součástky, jakož i poskytování služeb. Pojem služba je možno vykládat velmi široce, zahrnuje všechny nehmotné předměty, které mohou být předmětem mezinárodního obchodu a mají obchodní hodnotu. Do rámce této definice mohou být zahrnuty ku příkladu všechny formy počítačových programů.

Podle některých výkladů zahrnuje pojem služby i šíření návodů, k jejichž vytvoření je potřeba určitého na trhu ocenitelného úsilí, a to buď z pohledu obsáhlosti informace, nebo s ohledem na potřebu zvláštních znalostí. Jedná se však o velmi citlivou oblast svobody slova a v praxi je vždy důležité důkladně zvážit, zda by ten který konkrétní zákaz nebyl porušením uvedené svobody. Ostatně účelem existence autorského práva jako takového je podpora rozvoje a nikoli jeho zpomalování omezováním šíření relevantních informací.

Účinným technickým prostředkem, který požívá ochrany ve smyslu směrnice, je takový prostředek, který není schopný prolomit průměrný uživatel obvyklými prostředky. V případě nesplnění této podmínky nepožívají takové neúčinné prostředky žádné právní ochrany.

Prostředkem sloužícím k obcházení je takový prostředek, který je nabízen, propagován nebo uváděn na trh jako prostředek sloužící k obcházení, má vedle obcházení technických opatření omezený obchodní účel užití a je primárně navrhován, vyráběn, upravován nebo užíván za účelem umožnění nebo usnadnění obcházení.

Čl. 6 informační směrnice ukládá členským státům zakázat nejen samotná obcházející jednání, ale i další jednání týkající se prostředků sloužících k obcházení, a to výrobu, dovoz, rozšiřování, prodej, pronájem, propagaci za účelem prodeje nebo pronájmu a držbu takových prostředků k obchodním účelům. Podmínkou odpovědnosti v případě obcházení je, že jednající ví, že obchází ochranné opatření, nebo má dostatečné důvody vědět, že tak činí.

Zákaz přípravných jednání pak vychází z myšlenky, že ochranné opatření je dostatečně účinné na to, aby jej běžný uživatel neprolomil běžnými prostředky. Nicméně i průměrný uživatel dokáže tuto ochranu prolomit, když má k dispozici prostředky připravené profesionály. Logicky tak, na rozdíl od přímého obcházení, jsou přípravná jednání zásadně spojena s objektivní odpovědností, tedy následek nastupuje bez ohledu na zavinění.

Co se týče úpravy vztahu mezi technickou ochranou a legálními jednáními, evropský zákonodárce odstupňoval povinnost zajištění využívání výjimky s ohledem na stupeň veřejného zájmu. U výjimek, za kterými stojí specifický veřejný zájem, k zajištění dojít musí. Kdežto při rozmnožování pro soukromou potřebu, která veřejný zájem nepředstavuje, nebo jen při širším výkladu k zajištění dojít nemusí, ale jen může. Je to tedy otázkou dobrovolného uvážení státu.

Evropská úprava tedy stanovuje povinnost zavést opatření umožňující ve vymezených případech uživateli užití díla. Standardním je dobrovolné zajištění přístupu bez nutnosti prolamovat ochranu. Subsidiární činnost a intervenci v případě, že nedojde k dobrovolnému zajištění, pak poskytuje stát. Směrnice však nespecifikuje, jaká opatření mají členské státy přijmout.

Výjimku představuje skutečnost, že povinnost umožnit přístup v souladu s výjimkami a omezeními se dle směrnice výslovně nevztahuje na díla a jiné předměty ochrany, které jsou zpřístupněny veřejnosti, tj. online. Cílem je umožnit rozvoj tzv. on demand služeb.

Lze tedy závěrem konstatovat, že co se týče především úpravy vztahu mezi ochrannými opatřeními a omezeními autorského práva a z toho vyplývajícího práva na odstranění technické ochrany, směrnice stanovuje pouze cíle úpravy, ale prostředky jakými toho dosáhnout však už nespecifikuje.

Úprava DRM technologií v českém AZ ve znění před zásadní novelou byla nepřesná a odchylovala se od evropských směrnic, protože v době příprav autorského zákona v letech 1999 – 2000 ještě nebyla znění příslušných směrnic definitivní a zákonodárce tak vycházel pouze z jejich návrhů a dále z textu příslušných mezinárodních dohod (zejména TRIPS). Ustanovení jsou zařazena do hlavy I dílu 5 AZ. Seznam jednání se nijak neliší od seznamu požadovaného směrnicí a zahrnuje jak přímé prolamování ochrany, tak i přípravná jednání. Až do zásadní novely ponechal zákonodárce v podstatě nevyřešenou jednu z nejdůležitějších otázek souvisejících s technickou ochranou, tedy otázku vztahu této ochrany k výjimkám a omezením autorského práva. Předtím bylo totiž nezbytné vykládat příslušná ustanovení v souladu se směrnicí, kdežto nová úprava již zavedla povinnost autora, zajistit přístup v daných případech. Problematická nadále zůstává otázka, co dělat v situaci, kdy se tak nestane. Nicméně ze současné úpravy plyne subjektivní právo pro uživatele na umožnění takového jednání.

(pokračování v 6. části článku)

Mgr. Peter Klobušický

AK Chase Pullman v.o.s.

 

 



[1] Ginsburg, J., op. cit. sub 7


Vladimír Nováček

> Detail
Jana Korábová

> Detail
Jaroslav Jankrle

> Detail