Nová úprava institutu předžalobní upomínky

Dne 9.10.2012 podepsal prezident rozsáhlou vládní novelu občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) a další přibližně dvacítky souvisejících zákonů. Již v průběhu projednávání však byl k této novele připojen paragraf, který má významné důsledky pro věřitele vlastnící pohledávky zejména bagatelního charakteru.

 

Nové ustanovení § 142a OSŘ s účinností od 1.1.2013 podmiňuje přiznání náhrady nákladů řízení proti žalovanému, na kterou má nyní žalobce bez dalšího v případě úspěchu ve věci zákonný nárok, odesláním předžalobní upomínky nejpozději 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení. Jelikož toto ustanovení nebylo obsaženo v původní vládní předloze, ale je pouze součástí komplexního pozměňujícího návrhu ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (který neobsahuje důvodovou zprávu), není záměr zákonodárce, respektive cíl tohoto ustanovení nikterak blíže odůvodněn. Je však třeba si přiznat, že tato úprava reaguje na společenskou poptávku, byť je tato živena více či méně pravdivými útoky ze strany médií, které emotivně popisují nešťastné osudy lidí postižených exekucí. Při projednávání na půdě Poslanecké sněmovny se k této části novely vyjádřil tehdejší ministr spravedlnosti JUDr. Jiří Pospíšil s důvěrou, že institut povinné předžalobní výzvy odstraní přílišnou tvrdost, kdy dlužník opomene zaplatit malý dluh a po několika letech je pak nucen platit několikanásobek této částky. Nad reálností tohoto tvrzení můžeme polemizovat, přijetí ustanovení o povinné předžalobní výzvě to však ovlivní jen stěží.

 

Je třeba zdůraznit, že přestože je nová úprava předžalobní upomínky prezentována jako svým způsobem revoluční, valná většina věřitelů, a to zejména těch, z jejichž činnosti bagatelní pohledávky vznikají, přestože nemá zákonnou povinnost informovat dlužníka před tím, než uplatní svůj nárok před soudem či jiným příslušným orgánem, své dlužníky před soudním uplatněním pohledávky o jejich závazku informuje a bude informovat i nadále, a to často opakovaně a pomocí různých komunikačních kanálů (SMS či emailovou zprávou, současně se standardním vyúčtováním, samostatným dopisem atp.).

 

Problematickou se z praxe jeví neschopnost písemnou upomínku dlužníkovi vůbec doručit. Důvodů je hned několik. Část dlužníků, řekněme těch profesionálních, již dopředu nepočítá s úhradou svého závazku a udává tak ve smlouvách nesprávné adresní údaje. Velmi častým důvodem nedoručení je také samotná mobilita obyvatel, kdy v případě změny bydliště není nová adresa věřiteli ze strany dlužníka oznámena a ten nemá žádnou jinou možnost se nových adresních údajů svého klienta dopátrat (přístup do centrální evidence obyvatel není soukromým subjektům umožněn, nově lze povolit třetím osobám přístup k informacím obsaženým v základním registru osob). S dohledáním žalovaného mají konečně značné problémy i samotné soudy a i přes přístup do různých evidencí obyvatel končí značná část žalobních návrhů vydáním rozsudku pro zmeškání a doručováním fikcí.  Samotné nepřebírání pošty, byť je také velmi častým důvodem faktu, že se dlužník o svém závazku nedozví, můžeme pominout. Jedná se o projevenou vůli dlužníka, které nelze zabránit sebelepší zákonnou úpravou a důsledky takového počínání musí dlužník nést sám.

 

Navrhovaná úprava tuto problematiku v podstatě neřeší, když věřitel svou povinnost splní tím, že předžalobní výzvu pouze zašle na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Je tedy zřejmé, že věřitel se své povinnosti zprostí odesláním předžalobní výzvy na adresu jemu známou a takovým způsobem, aby byl schopen odeslání dostatečně prokázat. Zůstává tedy odpovědností dlužníka, že informuje svého věřitele o změnách kontaktní adresy a právě tímto přístupem si do budoucna zajistí, že bude o případném opomenutém závazku včas informován. S tvrzením náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela, že postačí odeslat předžalobní upomínku na e-mailovou adresu[1], lze s ohledem na textaci předmětného ustanovení jistě polemizovat, pokud by však bylo toto řešení obecně přijato (zejména judikatorně), splnění nové povinnosti věřitelů by se značně zjednodušilo a nová právní úprava by věřitele zbytečně finančně nezatěžovala.

 

Podstatným parametrem navrhovaného ustanovení je, jak jsem již výše zmínil, také skutečnost, že předžalobní výzva nebude přímo povinná, přestože Ministerstvo spravedlnosti takový záměr dříve prezentovalo. Záleží na věřiteli samotném, zda-li předžalobní výzvu dlužníkovi odešle či nikoliv. V případě, že tak neučiní, nedochází ke ztrátě nároku na úhradu samotné pohledávky, příslušný soud však i v případě úspěšnosti ve sporu náhradu nákladů řízení (soudní poplatek a případné náklady právního zastoupení), vyjma případů hodných zvláštního zřetele, nepřizná. Věřitel by tak byl sám proti svým zájmům, kdyby předžalobní výzvu neodeslal. Krajním, ale spíše výjimečným důsledkem by mohlo být riziko nepřiznání náhrady nákladů řízení v situaci, kdy je pohledávka žalována těsně před jejím promlčením a k odeslání předžalobní výzvy se již nedostává času. S tímto rizikem se však jistě věřitelé, popřípadě jejich právní zástupci bez větších problémů vyrovnají.

 

Přijatá úprava také věřiteli nestanoví žádné další povinnosti týkající se samotného obsahu předžalobní výzvy. Je však zřejmé, že aby se vůbec o předžalobní výzvu jednalo a soud ji takto také obsahově posoudil, neměla by chybět identifikace dlužníka a věřitele, podstatné informace o pohledávce a její výši a samotná výzva dlužníkovi ke splnění.

 

Zákonem není ani stanovena lhůta, kterou má věřitel dlužníkovi ke splnění svého závazku poskytnout. V krajních případech, kdy věřitel po sedmi dnech po odeslání upomínky obratem žalobu podá, bude mít dle rychlosti doručení dlužník na úhradu zhruba 5 dnů či méně a je možné, že se při započítání nepracovních dnů a doby obvyklé pro uskutečněné bezhotovostní platby může dostat do časové tísně. Dlužníkům lze tedy doporučit, aby v případě obdržení předžalobní výzvy s řešením svého závazku neotáleli.

 

V souvislosti s novou úpravou je třeba upozornit na nově připravovanou službu DINO[2], kterou bude od nového roku poskytovat sdružení České pošty, s.p. a advokátní kanceláře Kubištová & Co., v.o.s. Služba DINO nabídne dlužníkům těch věřitelů, kteří služby DINO využijí, nadstandardní možnosti mimosoudního řešení svého dluhu a to přímo na pobočkách České pošty v celé České republice. Výrazně se tím zvýší šance dlužníků dozvědět se o svém závazku, ale také možnosti, jak svůj závazek uhradit bez výrazného navýšení a následného vlivu na osobní či rodinné finance. Pro věřitele je kromě kroku vstříc vůči svým dlužníkům zařazení pohledávek do služby DINO také zárukou, že nová zákonná povinnost informování dlužníka o jeho závazku zasláním předžalobní výzvy bude velkoryse splněna.

 

Závěrem lze tedy shrnout, že nová úprava předžalobní výzvy neznamená revoluci ve vztazích mezi věřiteli a jejich dlužníky. Malé procento úspěšně upomenutých dlužníků, kteří svou pohledávku následně uhradí, bude vykoupeno zvýšenými administrativními a finančními náklady věřitelů, zejména však těch, kteří se dosud své dlužníky před hrozícím sporem dopředu nepokoušeli varovat.

 

Mgr. Vladimír Nováček

Jana Korábová

> Detail
Jaroslav Jankrle

> Detail
Jana Kubištová

> Detail