Novela insolvenčního zákona postihující šikanózní insolvenční návrhy

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění, dále jen „insolvenční zákon“ byl s účinností od 1.11.2012 novelizován zákonem č. 334/2012 Sb., který reaguje na tzv. šikanózní insolvenční návrhy.

Dle důvodové zprávy k této novele jde o „reakci na rozmáhající se praxi podávání návrhů na zahájení insolvenčního řízení ze strany věřitelů, kteří se svým podáním snaží dotčeného soutěžícího eliminovat z dalšího konkurenčního boje v daném podnikatelském prostředí. Cílem takto tendenčně podávaných insolvenčních návrhů je zejména poškodit jiného soutěžícího na pověsti, na důvěryhodnosti, na možnosti ucházet se o veřejné zakázky, na možnosti a podmínkách pro získání úvěru, apod. Vše se děje s vědomím toho, že samotný fakt zahájení insolvenčního řízení (bez ohledu na to, zda bude rozhodnuto o úpadku či nikoliv) stačí dotčený subjekt (dlužníka) zdiskreditovat a znejistit jeho postavení především v očích smluvních partnerů a veřejnosti.“

K výše uvedenému lze jenom poznamenat, že se v praxi nejedná pouze o případy konkurenčního boje, ale že se k šikanózním insolvenčním návrhům uchylují často i věřitelé, kteří se touto formou diskreditace snaží vytvořit na dlužníka nátlak a donutit jej k zaplacení pohledávky, ačkoliv vědí, že dlužník v úpadku ve skutečnosti není. Samotný fakt zahájení insolvenčního řízení totiž bývá vnímán zcela zásadně negativně a dotčený subjekt přestává být relevantním partnerem na trhu, nebo v případě fyzické osoby prakticky nemá šanci získat úvěr apod. Ačkoliv dosavadní právní úprava již umožňovala domáhat se v souladu s ustanovením § 147 insolvenčního zákona náhrady škody nebo jiné újmy způsobené zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu, ukázala se v praxi jako nedostatečná. Žaloba o náhradu škody s sebou navíc nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní na straně dlužníka, přičemž v praxi vyčíslit škodu způsobenou výše zmíněnou formou diskreditace bývá často velmi obtížné. Zákonem č. 334/2012 Sb. se tak snaží zákonodárce reagovat na výše zmíněné a víc eliminovat insolvenční návrhy s nepoctivými úmysly.      

Odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou bezdůvodnost

 

Novelou bylo vloženo za ustanovení § 128 nové ustanovení § 128a insolvenčního zákona, které insolvenčnímu soudu umožňuje odmítnout insolvenční návrh také pro zjevnou bezdůvodnost, a to neprodleně, nejpozději ve lhůtě sedmi dnů od podání insolvenčního návrhu.

 

Dále jsou demonstrativně vymezeny příklady, kdy je insolvenční návrh zjevně bezdůvodný. Jedná se o situace, kdy

(a) insolvenční navrhovatel dokládá oprávnění podat insolvenční návrh pohledávkou, ke které se pro účely rozhodnutí o úpadku nepřihlíží,

(b) jde o insolvenční návrh podaný opětovně a insolvenční navrhovatel při jeho podání nedoloží, že splnil povinnosti uložené mu případně předchozím rozhodnutím o insolvenčním návrhu, nebo

(c) podáním insolvenčního návrhu navrhovatel zjevně sleduje zneužití svých práv na úkor dlužníka.

 

S ohledem na demonstrativní charakter tohoto výčtu lze předpokládat, že v mezích stanovených zásadami insolvenčního řízení může být soudní praxí pojem zjevné bezdůvodnosti insolvenčního návrhu vymezen šíře.

Uložení pořádkové pokuty za zjevně bezdůvodný návrh

Nové ustanovení § 128a insolvenčního zákona v odst. 3 dále umožňuje soudu v rozhodnutí, kterým odmítá insolvenční návrh pro zjevnou bezdůvodnost, uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby za podání takového bezdůvodného insolvenčního návrhu zaplatil pořádkovou pokutu až do výše 50.000,- Kč se zřetelem ke všem okolnostem věci.

Ačkoliv novela přináší i úpravu a zpřesnění některých formulací ustanovení § 147 insolvenčního zákona, nadále dle mého mínění platí, že je v praxi často složité prokazovat a vyčíslit, jakou škodu navrhovatel šikanózním insolvenčním návrhem způsobil. Až praxe ukáže, do jaké míry je tak schopna eliminovat problém šikanózních návrhů zejména nově zavedená pořádková pokuta.

Předběžným opatřením dle ustanovení § 82 odst. 2 insolvenčního zákona lze nově

a) uložit insolvenčnímu navrhovateli povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody,

b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení.

Nově má tak soud možnost uložit předběžným opatřením insolvenčnímu navrhovateli, který není zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka vůči dlužníkovi nespočívá pouze v pracovněprávních nárocích, povinnost složit jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by dlužníku vznikla nedůvodným zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Uložení uvedeného předběžného opatření lze však nařídit jen na návrh dlužníka podaný při prvním úkonu, který dlužníku přísluší po podání insolvenčního návrhu, a jen tehdy, jestliže dlužník doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí.

Soud má dále nově také možnost nařídit předběžné opatření, kterým by z důvodů hodných zvláštního zřetele omezil některý z právních účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v ustanovení § 109 odst. 1 písm. b) a c). Například by tak mohl soud předběžným opatřením omezit zákaz provedení exekuce postihující majetek dlužníka.

Vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků v insolvenčním rejstříku

 

Novela dále stanovuje, že skončí-li insolvenční řízení rozhodnutím podle § 142 písm. a) až c) insolvenčního zákona, tedy například i odmítnutím pro zjevnou bezdůvodnost návrhu, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní do 15 dnů od doručení jeho žádosti. Dlužník je však oprávněn požádat o takové vyškrtnutí nejdříve po uplynutí 3 měsíců od právní moci rozhodnutí. V případě, že je podán opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí podle § 142 písm. a) až c) insolvenčního zákona, ponechá insolvenční soud dlužníka v seznamu dlužníků a údaje o něm přístupné v insolvenčním rejstříku po dobu projednání opravného prostředku.

 

Jak již bylo konstatováno výše, až praxe ukáže, zda nová úprava skutečně více ochrání dotčené subjekty a eliminuje šikanózní insolvenční návrhy.

 

Mgr. Peter Klobušický

Miloš Hrdina

> Detail
Šimon Kubišta

> Detail
Kristýna Šebková

> Detail