Polemika k výkladu katastrálních úřadů ohledem výmazu exekutorského zástavního práva

V Bulletinu advokacie č. 7-8/2010 byl uveřejněn článek JUDr. Daniely Šustrové, vedoucí kanceláře úřadu Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, o výmazech exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí. V předmětném článku se mimo jiné uvádí: „Exekutorské zástavní právo zaniká obvyklými způsoby zániku zástavního práva. V případě vymožení pohledávky zaniká exekutorské zástavní právo zánikem pohledávky dle ust. § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Výmaz exekutorského zástavního práva z katastru nemovitostí se provede záznamem na základě potvrzení zástavního věřitele o zániku zástavního práva [§ 40 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 26/2007 Sb.] s náležitostmi dle ust. § 40 odst. 4 vyhl. č. 26/2007 Sb., v platném znění.“ 

Z výše uvedeného výkladu, který aplikují katastrální úřady, pak vyvstává zcela zásadní praktický problém, o kterém informoval dne 16.5.2010 i zpravodajský server tn.cz. Stovkám dlužníků, kteří mnohdy i jenom z nedbalosti prošli exekucí, zůstává na listech vlastnictví vyznačeno exekutorské zástavní právo, ačkoliv předmětný dluh již uhradili. Katastrální úřady totiž v souladu s jejich výše prezentovaným právním stanoviskem vyžadují k výmazu zástavního práva v souladu s ust. § 40 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 26/2007 Sb. potvrzení o zániku práva vydané osobou, v jejíž prospěch je zaniklé právo dosud v katastru zapsáno a v souladu s ust. § 39 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb. pak vyžadují ještě i ověření podpisů na těchto potvrzeních. 

Pokud tedy dlužník přinese na katastr potvrzení od exekutora o bezdlužnosti, na úřadě nepochodí a k výmazu nedojde, ačkoliv samotné exekutorské zástavní právo již zaniklo přímo ze zákona společně se zánikem vymáhané pohledávky, v souladu s ust. § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku. Dle ust. § 171 odst. 1 občanského zákoníku zanikne-li zástavní právo k nemovitým věcem, k nimž vzniklo vkladem do katastru nemovitostí, provede se k témuž dni jeho výmaz. I když tedy zástavní právo již zaniklo a ze zákona by měl být proveden jeho výmaz, dlužníci v praxi nemají žádný rychlý a efektivní dostupný prostředek, jak se domoci výmazu záznamu, který mimo jiné prakticky absolutně brání případnému prodeji nemovitosti, neboť nemovitost s takovým záznamem je fakticky neprodejná. 

Dle výkladu katastrálních úřadů tak odpovědnost v těchto případech zůstává na věřitelích, kteří by měli zasílat příslušná potvrzení o zániku zástavního práva, navíc opatřené ověřením podpisů v souladu s vyhláškou č. 26/2007 Sb. V případě korporátních institucí typu bank však takováto potvrzení spojená s nutností ověřování podpisů představují při tisících obdobných případů značný administrativní problém. 

Ve výsledku tak vzniká paradoxní situace, kdy zástavní právo ze zákona již zaniklo, nicméně je nadále v katastru zapsáno a dlužník je tak odkázán na iniciativu oprávněného, který proti výmazu sice ničeho nenamítá, nicméně vyžadované potvrzení je pro něj spojeno s nesmyslně náročnou a nadbytečnou administrativou. Korektní přístup výše zmíněných korporátních institucí však nemusí být uplatňován ze strany některých jednotlivců, které je fakticky nemožné donutit k potřebné iniciativě a dlužník tak i přes uhrazení nebo vymožení pohledávky nemá žádný efektivní a dostatečně rychlý nástroj, jak donutit oprávněného k potřebné součinnosti. Dalším paradoxem je, že iniciativa k zapsání exekutorského zástavního práva do katastru je zcela v rukou exekutora, neboť způsob provedení exekuce určuje exekutor, a to v souladu s ust. § 58 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, nicméně dle výkladu katastrálních úřadů k dosažení výmazu zástavního práva pak již exekutor nemá žádný nástroj, i když zástavní právo již zaniklo. Naopak dosáhnout výmazu zástavního práva na základě potvrzení by mohl teoreticky oprávněný i za situace kdy toto ještě nezaniklo a exekuční řízení nadále probíhá, přičemž by tak citelně zasahoval do průběhu exekuce, ačkoliv způsob jejího provádění určuje výhradně exekutor, jak již bylo uvedeno výše.

Výše nastíněný výklad katastrálních úřadů je tak dle našeho názoru zcela nepřijatelný a v rozporu se zákonem. Dle ust. § 40 odst. 2 vyhlášky č. 26/2007 Sb. pokud vznik, změna nebo zánik práva je zvláštním právním předpisem vázán na existenci určité právní skutečnosti, ale ve zvláštním právním předpisu není stanoveno, jaká listina má být přílohou ohlášení pro záznam do katastru, a ohlašovatel nemůže doložit nabytí práva ani listinou podle § 39 odst. 3, lze provést zápis do katastru na základě ohlášení doloženého dokumenty uvedenými pod písm. a) a b) tohoto odstavce. Dle ust. § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 26/2007 Sb. je listinou, která podle zvláštních právních předpisů potvrzuje právní vztahy listina, o které zvláštní právní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy.

Dle ust. § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, po skončení exekuce podle odstavců 2 a 5 § 46 a § 55 zašle exekutor oznámení o skončení exekuce všem orgánům a osobám, které ve svých evidencích vedou poznámku o probíhající exekuci anebo kterým byla v exekuci uložena nějaká povinnost; oznámení není rozhodnutím. Na žádost zašle toto oznámení neprodleně rovněž účastníkům řízení. Pokud tedy dojde k provedení exekuce, přičemž bylo zřízeno exekutorské zástavní právo, zasílá exekutor oznámení o skončení exekuce také katastrálnímu úřadu. Dle ust. § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky. Pakliže dojde k provedení exekuce a je tedy vymožena pohledávka a její příslušenství nebo jiná vymáhaná povinnost včetně nákladů exekuce a nákladů oprávněného (ust. § 46 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád), dojde k zániku zástavního práva, neboť zajištěná pohledávka zanikla (ust. § 170 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku) a exekutor zašle oznámení o skončení exekuce mimo jiné také katastrálnímu úřadu, jak již bylo uvedeno výše v souladu s ust. § 46 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Dle ust. § 47 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, provedením exekuce a zastavením exekuce zanikají účinky všech vydaných exekučních příkazů. Paradoxně pak katastrální úřady akceptují k výmazu zástavního práva usnesení o zastavení exekuce a to ve smyslu ust. § 69a odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád a § 338e odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, avšak oznámení o skončení exekuce neakceptují, ačkoliv dle výše uvedeného ust. § 47 odst. 5 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád, mají provedení a zastavení exekuce stejné účinky.

Ne příliš složitým výkladem lze konstatovat, že zvláštní právní předpis (exekuční řád ve spojení s občanským zákoníkem) stanovuje, že exekutor zasílá oznámení o skončení exekuce, čímž osvědčuje, že došlo ke skončení exekuce a tedy zániku zástavního práva, tudíž jsou naplněny podmínky ust. § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 26/2007 Sb. a rovněž pak ust. § 40 odst. 2 vyhlášky, a tedy lze provést zápis do katastru, v tomto případě výmaz zástavního práva.

Pakliže ust. § 39 odst. 3 vyhlášky č. 26/2007 Sb. vyžaduje k potvrzování právních vztahů mimo jiné listinu, o které zvláštní předpis stanoví, že potvrzuje nebo osvědčuje právní vztahy, je potřeba zdůraznit, že zákonodárce úmyslně neužívá formulace „výslovně“ stanoví. Lze však konstatovat, že v praxi katastrálních úřadů se zřejmě uplatňuje výklad ve smyslu této formulace, kdy úřady výše zmíněné ustanovení pravděpodobně interpretují tak, že by měl snad zvláštní právní předpis „výslovně“ stanovit o určité formě listiny, že tato osvědčuje zánik zástavního práva. Výklad ve smyslu „výslovného“ stanovení je dle našeho názoru zcela nepřípustný a silně byrokratický.

Nezbývá než doufat, že kýžená změna stanoviska katastrálních úřadů v aplikační praxi ohledem výmazů exekutorských zástavních práv nepovede přes správní soudnictví, či dokonce novelizaci některého právního předpisu, kde se pak nabízí exekuční řád. Lze jenom shrnout a zopakovat následující paradoxní, již výše zmíněné skutečnosti:

-    v katastrech nemovitostí zůstává zapsáno exekutorské zástavní právo i poté co již zaniklo,
-    exekutor, který iniciuje vznik tohoto záznamu, nemůže iniciovat jeho výmaz,
-    iniciovat výmaz může pouze oprávněný, nicméně se značnou administrativou a bez zjevné motivace,
-   iniciovat výmaz může oprávněný i v případě, že ještě nedošlo k provedení exekuce, čímž fakticky citelně a nezákonně zasáhne do průběhu exekuce,

a uzavřít, že aplikační praxe katastrálních úřadů v těchto případech nejenže není nijak ku prospěchu žádnému ze zainteresovaných, ale je předně nekonformní se stávající právní úpravou.


Mgr. Peter Klobušický,
Advokátní kancelář Chase Pullman v.o.s.

















































































































































Vladimír Nováček

> Detail
Jana Kubištová

> Detail
Peter Klobušický

> Detail