Exekuce na majetek v nevypořádaném SJM

Soud v odůvodnění výroku č. I uvedl, že předmětné nemovitosti prokazatelně nabyla žalobkyně s povinným X.Y. do společného jmění manželů, z tohoto titulu nabyli vlastnické právo k předmětným nemovitostem a každý z nich je vlastníkem celé věci.

Žalovaná nesouhlasí s právním posouzením sporu soudem I. stupně. Dle mínění žalované se jedná o specifickou situaci, kterou zákon nepředvídá. Nelze uplatnit § 267 odst. 2 o.s.ř., který je kogentní a obsahuje taxativní výčet případů, na které se vztahuje. Uplatnění ust. § 267 odst. 1 o.s.ř., předpokládá, že žalobu uplatní aktivně legitimovaná třetí osoba, která má k nemovitostem práva, která nepřipouští výkon rozhodnutí. Je třeba pamatovat na skutečnost, že žalobkyně nežádá o vyloučení majetku, který na ni přešel ze zaniklého SJM vypořádáním.
Žalovaná má za to, že zánikem manželství zaniklo i společné jmění  manželů ( dále „SJM“ ). Soud v této souvislosti konstatoval, že každý z manželů nabyl za trvání manželství k předmětným nemovitostem vlastnického práva a každý z nich je nadále vlastníkem celé věci.  Žalovaná se s tímto názorem neztotožňuje. Dle jejího mínění má po zániku manželství každý z manželů nárok na podíl ze zaniklého SJM. Občanský zákoník, v účinném znění v ust. § 149 obsahuje právní úpravu stanovení rozsahu, jakým se manželé podílejí na zaniklém SJM, přičemž platí zákonná domněnka, že jejich podíly jsou stejné. Žalovaná je toho názoru, že takto zákonem stanovený podíl bývalého manžela na zaniklém SJM nemůže být z exekuce vyloučen. Stanovení a vyčíslení vypořádacího podílu tak může být dle žalované důvodem k přerušení řízení o vylučovací žalobě. Oprávněná podotýká, že manželé neuzavřeli dohodu o vypořádaní společného jmění manželů.
<Žalovaná je tedy toho názoru, že je nutné rozlišovat zánik SJM a vypořádaní SJM. Jak je výše uvedeno, po zániku SJM vznikne manželům nárok na podíl z vypořádávaného SJM, který lze dle zákona kvantifikovat. 
V případě, že vznikne jednomu z manželů závazek za trvání manželství, lze exekučně postihnout majetek patřící do SJM dle ust. § 42 exekučního řádu v účinném znění (dále „e.ř.“). Judikatura dospěla dokonce k názoru, že pokud vznikla pohledávka jednomu z manželů za trvání manželství, může věřitel uspokojit pohledávku v řízení o výkonu rozhodnutí nařízeného na majetek patřící do zaniklého SJM, které v době zahájení řízení o výkon nebylo vypořádáno.

Věřitel manžela, kterému vznikl závazek až po zániku SJM, které ale ke dni nařízení výkonu rozhodnutí není vypořádáno, se tak ocitá v znevýhodněném postavení. Nastává paradoxní situace, kdy je evidentní, že povinný vlastní majetek, ale jak vyplývá z rozsudku soudu I. stupně, přesto nemůže dojít k uspokojení věřitele v exekučním řízení. Přitom po zániku manželství může každý z manželů majetek patřící do nevypořádaného SJM nadále užívat, dokonce jeho užíváním mu může vznikat prospěch a věřitel není schopen uspokojit pohledávky z tohoto majetku.

Žalovaná dále upozorňuje na fakt, že pokud se soudní exekutor v exekučním řízení rozhodne provést exekuci způsobem prodeje nemovitostí povinného, činí tak z důvodu, že nelze pohledávku oprávněného uspokojit jiným vhodnějším způsobem provedení exekuce. Za daného stavu je vypořádací podíl na SJM povinného pana X.Y. jediným majetkem, ze kterého může věřitel svou pohledávku zřejmě uspokojit. Dojde-li k vyloučení majetku pana X.Y. z exekučního řízení, je pravděpodobné, že to de facto povede k zastavení exekučního řízení pro nemajetnost, čímž dojde k opětovnému poškození věřitele. Tento předpoklad je odůvodněný, jelikož nelze-li uspokojit pohledávku 7 let po zániku manželství z majetku ve výlučném vlastnictví povinného, z důvodu neprovedení vypořádání majetku patřícího do zaniklého SJM, pak soud rozhodl, že neexistuje exekučně postižitelný majetek povinného. Takovéto poškození věřitele je nepřijatelné a v rozporu s logikou příslušné právní úpravy, nemluvě o tom, že by oprávněnému věřiteli vznikla další uhrazovací povinnost, a to hrazení nákladů exekuce soudnímu exekutorovi.
Žalovaná se nadále domnívá, že návrhu žalobkyně nelze vyhovět, jelikož je nutné zohledňovat i zájmy žalované jako věřitele pana X.Y., která nenese vinu na daném stavu, a jejíž právo vymáhat svou pohledávku exekucí chrání právní řád.
Žalovaná se nadále domnívá, že při rozhodování o excindační žalobě mají být zohledňovány skutečnosti, k nímž při nařízení exekuce nebylo možné přihlédnout. Při nařízení exekuce nebylo známo, že manželství povinného pana X.Y. zaniklo, a je jen zaviněním povinného, že k dnešnímu dni nebylo vypořádáno SJM. Dle mínění žalované je proto účelem tohoto řízení tyto skutečnosti prověřit a v konečném důsledku rozhodnout, v jakém rozsahu může být provedena exekuce na majetek povinného. 
Žalovaná závěrem dodává, že pochybení nelze shledat ani na straně pověřeného soudního exekutora, který při provádění exekuce postupoval v souladu s právními předpisy a údaji zapsanými v Katastru nemovitostí, který je veřejnou sbírkou.

 

Mgr. Jaroslav Oravec
Advokátní kancelář Chase Pullman v.o.s.

Šimon Kubišta

> Detail
Kristýna Šebková

> Detail
Jaroslav Jankrle

> Detail